BALADA HORSKÁ

Antonín Sova

BALADA HORSKÁ
Jen jeden zhýčkán, bohatý vylétne z chladných hor, ten, na nějž celý život svůj se shrbený dřel tvor a stavů věčně žalující rozhovor. Ten jeden od svých dětských let křtěn vzduchem ciziny stává se lidu tribunem, odlišný, jediný, – ostatní jsou jen horská klec, v své jatá vidiny. Ostatní drobných políček jsou nízká úroda, nepřebraného máku hrst, jejž třídí náhoda, svou tvrdou pravicí nejchudší jsou z národa. To hor je trpké ovoce, jež dlouho nezraje, tu prapor ducha usíná, odbojně nevlaje, neb život těžký je, zem horská přísná je. 79 A mezi slavným jedincem a množstvím bez jména je celá propast životů vyžitých, jinak stvořená a mnohdy ani travička tam nevypučí zelená. 80

Kniha Za člověkem (in Dílo Antonína Sovy, svazek 22) (1930)
Autor Antonín Sova