OPUŠTĚNÉ BOJIŠTĚ

Antonín Sova

To troska chrámu, věže hory na sklonu, to opuštěná zvonice je bez zvonů. Kol hřbitov slehlý bez křížů a beze zdí v úpalu slunce za dnů, v chladu souhvězdí. Zbujela chamraď křů a mechů, lopuch, trav, oblékla zbytek trosek v zelený svůj háv. Když Bůh a člověk nemoh vyrůstat už z dní, v úderu střet se, v smršti katastrofy poslední. Tu buřičský a titanský se vzepial duch, když blahobytným zdál se nadržovat Bůh. Pak dlouho krví kvetly zdi, a dodnes krev zpívala titanský svůj zpěv. Teď nezřít božských stop. Nepotkáš člověka. Samota pouští šumí. Čas jen odtéká.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

199. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. None (Stanislav Mráz)
  4. 190. Nevinnost. (Jan Petr Jordan)
  5. Na Sněžce. (Emanuel Miřiovský)
  6. Je těchou hérů hoře zřít... (Stanislav Mráz)
  7. Po lektuře divanu Jehudy Haleviho. (Jaroslav Vrchlický)
  8. LÉTO NA VSI. (Antonín Sova)
  9. ČERVENÝ BOD. (Stanislav Mráz)
  10. Srdce (Antonín Sova)