Jsem napojen světelným jasem svěžestí horských míst(Na)
Jsem prostoupen silicí sosen jsem jak vzduch lesní čist(Na)
a něco jak tajemství jezírek hlubin a houští jich dřímá(Na)
v mé duši a cosi jak starobylá hrdost měst(Na)
cos ve mně jak modrá dálka hor pohraničných dýmá(Na)
a cosi mou zažíhá krev jak stará plemenná čest(Na)
Já v sobě zašlou a smutnou krásu(Na)
již zpustlých parků si chovám měst malých tíseň si nesu(Na)
vsí vyspělost zakřiknutou a zádumčivost lesů(Na)
i rybníků záblesky jako výkřiky z daleka(Na)
z těch zelení tmavých rozsvětleného bílého žasu(Na)
kde hlasy to šumí a haleká(Na)
pastevců oráčů chodců a hlídačů z houštin kde vzdychá(Na)
ran střelných zadušená tajemná echa a tichá(Na)
Já černými zemnatými hrudami čpím polí(Na)
a nížím se od nich po svazích lučnatých za údolí(Na)
a mořem tam žlutých pryskyřníků zakvítám(Na)
Tam v zatáčkách rybnaté tvořím zbystřené potoky(Na)
by v samotářských pak tůních olše vrby a břízy(Na)
se shlížely do únavy ve mně a listnaté řízy(Na)
střásaly lkavých vln do sloky(Na)
zvonící opuštěností pokorného klidu(Na)
a přizpůsobené stromům travinám zvířatům lidu(Na)
Já bílými silnicemi(Na)
jich oslnivostí hořím a tmavými skvrnami vozů(Na)
se ztrácím a vyjíždím k městečkům bych jich ulicemi(Na)
si zapráskal bičem až vybouřím řemeslníků stánky(Na)
až zveselím děvče jež chlácholí vyděšenou svou kozu(Na)
že stkvělými zuby se zasměje zraky jež na studánky(Na)
mi upomínají(Na)
a pomněnkami z vod svítit se zdají(Na)
Já starobylými(Na)
a zasmušilými věžemi ztracených měst se dívám(Na)
kams přes mlhavé lesy jich opuštěnými doly jich couky(Na)
k obloze zívám a komíny starých střech zakuřuji(Na)
starobné štíty a fresky i kašny jež se drolí(Na)
pak továren rozlehlými bloky se v sousedství skrývám(Na)
neb křičím též po rozmachu až u zelené kdes louky(Na)
zas oddychuji a topolem ocitám se v poli(Na)
Já Blaníkem promodrávám(Na)
já promlouvám k množství Krakovcem Kozím Hrádkem já svahem(Na)
se k Lužnici řítím střemhlav já vzdoruji Trocnovem(Na)
zas Husincem věřím a v Táboře nade vše drahém(Na)
se lidem zas posiluji jak božím nad slovem(Na)
a za velkou minulost jeho mu aspoň dík vnuka vzdávám(Na)
A zatím já na jaře(Na)
se lučními rozhořím květy a u věnce kytice svit(Na)
jsem dětskýma rukama sypán v průvodech Božího těla(Na)
mši neumělou si nad oltáři zpívám i hraju a lid(Na)
vlhkými paprsky čechrám větry jich porývám čela(Na)
a západem slunce se loučím v slavnostní fanfáře(Na)
Já za léta obilím šumím(Na)
kos rhytmickým pohybem kosím a nad položené řady(Na)
se večerem kladu a svítím měsícem do teplých par(Na)
rybníků naříkavých a připravuji svět mladý(Na)
si k tanci a obžínkám neboť zpívat a milovat umím(Na)
jak za starodávna ba starých otců mám v krvi žár(Na)
Já na podzim lesy(Na)
kdes pádem obrovských kmenů do dálek tvrdě vzdychám(Na)
a rozvodněnými řekami pod hrady vory letím(Na)
vše zrcadlím v sobě města i Prahu a Hradčany až pak kdesi(Na)
se s domovem loučím hasnu a ztichám(Na)
hor cizích pod objetím(Na)
Já v zimě nad poli rybníky nad lesy oblaky visím(Na)
a fičím a chumelím se a křísím(Na)
dny noci sen čtenářů bible o přerodu světa(Na)
mé vichřice sněhem a ledem jsou podobny úrodným jízdám(Na)
já válím nad poli mračna les ohýbám jak hvízdám(Na)
a sněžná má hříva jak létá(Na)
Jsem prostoupen domovem jeho nářky a radostmi(Na)
vším bývalým přítomným budoucím jeho žádostmi(Na)
Má úponka visí každá(Na)
národa na životu každým otřesem(Na)
jsem otřesen do základů s ním dýchám s ním za jedno jsem(Na)
V něm žiji a v něm chci žít dále a jeho život neb vražda(Na)
neb jeho živoření jen žití mé smrt mou neb pád(Na)
by znamenal Věřím li silnou domova věrou(Na)
a věřím li v sebe čeho bych měl se bát(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
11 |
| Celkem veršů: |
78 |
| Neurčeno: |
78
(100 %)
|