V NEBI U DĚTÍ.

Antonín Sova

V to dětské nebe vstupuji vždy rád. Tam vše je svaté bez svatých i Boha. Tam všecko modře kvete, pošetilých stád tam nápadů se toulá křepká noha. Her trochu krutých, trochu bujných her křepčí a tančí stíny duše slunným pruhem a jsem čist jak vy v ten podvečer, neb jsem, děti, vaším rodným druhem. Vždyť dobrota země, předaná mi krví matky, z vašeho je světa, a její žal i moudrost vstřebaná v mém srdci nebem modrých květů zkvétá...

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

788. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. První ples mé dcery. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jasno je venku... (Adolf Heyduk)
  5. Dětem. (Anna Simerská)
  6. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  7. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Modlitba. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Víno. (Adolf Heyduk)
  10. PŘÁNÍ (Antonín Klášterský)