PÍSEŇ SLUNCE

Antonín Sova

I zpívalo slunce neděl seň svou žhavou(Na) kdy ticho v pastvinách na horách v lesích se roztoulalo(Na) tu seň jež zela zlato s rozhazovačnos dravou(Na) I zpívalo vyvoleným nejsladší seň ži(Na) v níž brutní že atle za v cévách sví(Na) milence ruku v ruce mlčky očarovalo(Na) Již za na hymnem mlá v mlhách stříbrných zvučelo(Na) nejasnou lou a ztlume zdivením paprs vzpučelo(Na) a pestrých barev koberce prostřelo ženám bosým(Na) Pak v poledne zpívala prudkou zdravou silnou lásku(Na) když tisknulo omdle kosmos v obje beze hlásku(Na) a prožehalo den všecka na o lásku prosím(Na) I na pozd lásku čas je zpívalo ješ k večeru(Na) když hrálo si ozvěnou kosím chýlíc se k jezeru(Na) a žízni omdléva zcela se chytalo ze(Na) Tu ješ ztrace zpěv zněl ze ze z pastvin a z le(Na) a dozníval pozdním chodcům fialovos vřesu(Na) a ješ posledním zlatem z noci vyšlehl tem(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 6
Celkem veršů: 18
Neurčeno: 18 (100 %)