PÍSEŇ SLUNCE

Antonín Sova

I zpívalo slunce nedělní píseň svou žhavou, kdy ticho v pastvinách, na horách, v lesích se roztoulalo, tu píseň, jež házela zlato s rozhazovačností dravou. I zpívalo vyvoleným nejsladší píseň žití, v níž brunátní kůže atletů, míza v cévách svítí, milence, ruku v ruce mlčky očarovalo. Již za rána hymnem mládí v mlhách stříbrných zvučelo, nejasnou sílou a ztlumené zdivením paprsků vzpučelo a pestrých barev koberce prostřelo ženám bosým. Pak v poledne zpívala prudkou, zdravou, silnou lásku, když tisknulo omdlelý kosmos v objetí beze hlásku a prožehalo den: všecka lůna o lásku prosím. I na pozdní lásku čas je, zpívalo ještě k večeru, když hrálo si ozvěnou rákosím chýlíc se k jezeru a žíznivé, omdlévající zcela, se chytalo země. Tu ještě ztracený zpěv zněl ze země, z pastvin a z lesů a dozníval pozdním chodcům fialovostí vřesu a ještě posledním zlatem z noci vyšlehl temně.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

261. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Samota milenců. (Antonín Sova)
  2. ROZHLED POD KVETOUCÍ LÍPOU (Antonín Sova)
  3. Touha mládí. (Adolf Heyduk)
  4. BŘEZNOVÝ VÍTR (Božena Benešová)
  5. Na horách. (Emanuel z Čenkova)
  6. MOTIVY Z BLEDU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Výletníci se vrací. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. SOUMRAK V LESE. (Petr Křička)
  9. Largo dlouhých večerů. (Antonín Sova)
  10. PÍSEŇ DOMOVA. (Karel Babánek)