Samota milenců.

Antonín Sova

Byl tichý háj a unaven zpíval dlouze(Na) a zdřímnul a zalknul se v staletém echu(Na) Pod sluncem poledním voněly krvavé jahody(Na) a parnem se rozdýchnul samet mechů(Na) To dřímalo těžce mlčící boroví(Na) Jen tvoje rty vlhly vůní svou planou(Na) A zelená ještěrka Jak blýskla šustivou trávou(Na) A zahnědlé skvrny slunce jak větvemi kanou(Na) Slyšíš vzkříšené zvony Prudkým zaváním z Neznáma(Na) tvé srdce se rozdulo opojnou vítěznou slávou(Na) na nejvyšších věžích Snů kam možno jen dostoupit(Na) před nutným pádem a bolestí krutou a žhavou(Na)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

509. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZÁVĚREK. (František Serafínský Procházka)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ROZHLED POD KVETOUCÍ LÍPOU (Antonín Sova)
  4. None (Karel Leger)
  5. VEČER U RYBNÍKŮ. (Karel Červinka)
  6. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  7. V jeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  9. NA PŘÍVOZE. (Antonín Klášterský)
  10. Ojíněly lesy (Stanislav Kostka Neumann)