PÍSEŇ DOMOVA.

Karel Babánek

To píseň domova v zákopech zněla šerem, stesk v srdci budila těch hochů ze vsi, a s písní tesklivou za hory kamsa lesy jak ptáci k domovu vzpomínky odlétaly, a v letu kroužily tam rodným nade krovem. A píseň tesknila, v domova vzduch dýchal, a lesy šuměly a bělela se víska, a ke vsi podle luk s topoly známá cesta, se bílá vinula, kostelík věží kýval, a v polích žlutavé se zavlnily klasy. A píseň tesknila, v večerní jak zvony by známým hlasem svým, domova milým hlasem Se Ave modlitby prochladlým vzduchem z šera, jak hlasy děvčat by zavýskly za večera za vodou ve tmách kdesa píseň toužná chvěla, V podzim krajem šel, kouř ohňů vlekse polem, a zvonky zněly u se vracejících stád. A stromy horských cest jeřabin rudly plodem. A píseň v zákopech přes pole zněla šerem, a v srdce tesklivá těch hochů ze vsi klid domova jak v srdce by se klad.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

371. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Samota. (Antonín Sova)
  2. Touha mládí. (Adolf Heyduk)
  3. S BŘEMENEM STESKU (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Radostí přetížen jak podepřený strom, (Božena Benešová)
  5. DATEL. (Antonín Klášterský)
  6. UMÍRAJÍCÍ LESY. (Karel Babánek)
  7. IMPROMPTU (Otokar Fischer)
  8. ROZHLED POD KVETOUCÍ LÍPOU (Antonín Sova)
  9. Dva vrchy. (Bohuslav Květ)
  10. 6.   Jdu první jarní den tiše světit k lesu, (Stanislav Kostka Neumann)