Samota.

Antonín Sova

Je léto... Kolébavou si píseň zpívá les. A jdu svěží travou po luhu lesním kdes, skok stínů rychloletý jak blesk se přechýlí, a přes trávy a květy se třesou motýli. Skrz jepic tiché roje do sněhu jahodin a průlinami chvoje zář stéká v mrtvý stín, ty lehneš v trávu, blízký zvuk slyšíš píšťaly a útlé šumí lísky jakoby plakaly... Hned ztracený jsi v snění, sám ztrativ sebe v ráz, v hlubokém zapomnění jsi všemu ruchu zhas’, dech nehybného klidu ti roste přes hlavu, již vzdálen měst a lidu jsi vtiskl na trávu. V nezměrné dálky šeru, kde mraky sycen vzduch, as v tom, kam hledíš směru, je městský tušit ruch, tam jako pavučina ve vzduchu nehybném, most v horizont se vtíná hasnoucím stopen dnem. Neslyšet prací stopy ni mozků vírný spěch, – tu v zlato jen se topí trav moře v tichých snech, nic nepatří ti v světě a ničí nejsi též, jen země této v květě, kde jednou spočineš...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

595. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lesy hučí... (Antonín Sova)
  2. IMPROMPTU (Otokar Fischer)
  3. V. (Serenada v jeseni.) (Jaroslav Vrchlický)
  4. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  5. Zlaté snění. (Antonín Klášterský)
  6. BŘEZNOVÝ VÍTR (Božena Benešová)
  7. POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)
  8. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  9. Láska. (Josef Svatopluk Machar)
  10. XXVI. Hlas přírody. (Jaroslav Vrchlický)