Zlaté snění.

Antonín Klášterský

Co sníh mi, mráz? Sním dobu léta zlatou, až květy budou vonět pod mou patou, až přerostou kře parku hradby z latí, a pěšina se poli v klasech ztratí. Hned padne ve sny duše moje celá, jen vzpomenu, jak bzučet bude včela a zpívat pták, jak půjdu alejemi tak šťastný večer, krásou zpit a němý. Hned září půjdu a hned stínem stromů, sekáče potkám jdoucí s žatvy domů, pak děti, které uzlíky hub tíží, a modrý kouř se výš povine z chýží. Červánek shasne, večernice zatím plamének svitne. Do polí se ztratím poslouchat klasů zralých hudbu jemnou. A kam jen hnu se, měsíc půjde se mnou. Blíž rybníka žab píseň bude zníti, a vodní slípka chrastit někde v sítí, pak tma se valem stáhne v kraj, jenž mlčí, však oheň hlídek vzplá jak zraky vlčí. A usne všecko. V hnízdech usnou ptáci, psi v boudách, v chatách člověk po své práci. Sám půjdu volně domů cestou temnou. A kam jen hnu se, měsíc půjde se mnou.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

233. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. Kam rád chodím. (Alois Škampa)
  3. DVĚ CHVÍLE. (Bohdan Kaminský)
  4. Samota. (Antonín Sova)
  5. Noci na venkově. (Jaroslav Vrchlický)
  6. POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)
  7. NA KRAJI LESA. (Antonín Klášterský)
  8. ODCHOD BOJOVNÍKA. (Jaroslav Haasz)
  9. DÍVÁM SE OKNEM Z JIZBY. ZA JARNÍHO DEŠTĚ. (Karel Červinka)
  10. SVÍTÍCÍ VES. (Antonín Sova)