XV. V roztoužení.

Xaver Dvořák

Duše má tesklivá horečně toužívá, lásko má nejvyšší, po Tobě, po Tobě, Ježíši! Studnice živých vod, žíznivý lidstva rod vodíš, kde božský tok, jak matka nabízíš ňader bok. Jak kalich květiny otvíráš hlubiny, lásky své zlatý pyl včelám kde’s mystickým utajil. Jak vání zefíru po hrudi vesmíru neb moře hladinou, začeříš duše mé hlubinou. Jak manna na poušti tělo Tvé opouští ráje práh, kde’s se skvěl, měníš se zázrakem v chleba běl. Kladeš je v brázdy lích do srdcí neplodných, zaléváš milostí, až luhem rozkvetnou do ctností. A vůně vlny jdou hrudí jak zahradou; v duše mé každý kout, kéž mohou v každý stín proniknout!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1266. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kontemplace 2. (Xaver Dvořák)
  2. Jitrem (Antonín Sova)
  3. XLIII. Ó snít mě nech! (Xaver Dvořák)
  4. CHLÉB (Xaver Dvořák)
  5. LÍPA (Stanislav Kostka Neumann)
  6. VČELY (Jan Opolský)
  7. Tvou zahradou má duše touží být. (Růžena Jesenská)
  8. Samota. (Bohuslav Květ)
  9. O quam suave! (Xaver Dvořák)
  10. Tuberosy. (Anna Simerská)