XX. Ecclesia.

Xaver Dvořák

Buď zdráva, Matko vznešená, buď zdráva! Tvé dítě jsem, Tys víc, Královna! Tvá přes tisíciletí září sláva, Tvá krása podmaňuje čarovná. Ten purpur, na Tvých ramenou jenž skvěje, je krví mučedníků napájen; ach, staletí ta jaká epopeje, v Tvé tělo psána místo v pergamen. Tvé zápasy, když světa do areny jsi vešla Galilejka chudičká, když líté šelmy na vypuštěny; vše imperia, ach, jak byla maličká! Tys vyšla vítězkyně odtud v světy a rostla’s, dříve zrno hořčičné, v strom bájný, jehož ratolesti vsety i v poušť, kam zašla’s v touze zimničné. Jak rozekvetly liliové sady tu nejlepších Tvých dětí, asketů, již rozezněli modlitbami všady skal skrýše, pusté břehy moře tu. Tvůj úsměv v lidstva strasti nesl záři a v rány jeho balsámem se lil; Tvůj Kristus, zápal svatý na oltáři, vše národy v Tvé lokte shromáždil. A byla’s Matkou, jaké nemá země, vždy odhodlanou každé k oběti, jak poklad nebes chráníc dítek jemně, Ty dovedla jsi na smrt trpěti. Tvé jizvy skvoucí na Tvém božském těle, jež neseš, Kristus jak svá stigmata, kdo sečte! a přec svého nepřítele v klín vineš stejně, Matka dojatá! Tvůj meč, jímž dobýváš si říší, je láska světem dříve neznaná; a když v posměch trhají s Tvých výší, jest odpouštět Tvá sladká obrana. Tou láskou nebes zem jsi zapálila, jež pluje vesmírem, loď zářící; vše srdce kouzlem víry’s opojila, vše dálky k poslední hranici. Na skále Petrově trůn Tvůj se zvedá, Tvá koruna se týčí v ohně hvězd; Tvé říše konce zrak náš nedohlédá, Tvé žezlo, které třímáš, věčné jest. rostou pronásledování lítá, v Tvůj purpur nenávist tká zlatou nit, co dítek ctnost mu perly jasné vplítá, bys Královnou se mohla Věčnem skvít.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

504. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA O LÁSCE. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZVĚSTOVÁNÍ (Xaver Dvořák)
  3. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  4. MÉ MUSE. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Obrácení sv. Longina. (Xaver Dvořák)
  6. VI. CHORÁL. (Josef Kuchař)
  7. Rodné zemi. (Vojtěch Pakosta)
  8. MATKA MATEK – CÍRKEV (Xaver Dvořák)
  9. NEKONEČNOST. (Bohdan Kaminský)
  10. Zda viděls kdy matku zšedivělou (Josef Holý)