XXIII.
Pod tíží bázně...
1-1Pod tíží bázně když jsem se ve prach shýbal,
1-2když na mých rtech se úzkosti výkřik chvěl,
1-3Tys ke mně skrytě blížil se, pot můj líbal
1-4a podával číš těchy, jak archanděl;
1-5pod noci hvězdným vějířem na má muka
1-6paprsky dštila stříbrné Tvoje ruka.
2-1Tak učil jsem se milovat Tebe z všeho
2-2tou láskou božskou, v srdci jež na dně tkví,
2-3jež studnicí je pramene milostného
2-4a ráje ztraceného kdys dědictví.
2-5V ní sladké chvíle trávím a vytržení,
2-6budoucích plesů věčnosti zpřítomnění.
44
3-1Jsem žárliv na trn, jenž se Ti vbodá v skráně
3-2a krví Tvojí slavnostně zahoří,
3-3na rány hřebů, jež se Ti vbodly v dlaně
3-4a v bílé nohy pod rukou netvoří;
3-5na kopí, které v ňader Tvých úběl sjelo,
3-6vod živých lidstvu studnici otevřelo.
4-1Ó chtěl bych v touze rány Tvé přičarovat
4-2do těla svého, vbíti je v každý úd,
4-3nad bolest Tvoji více nic nemilovat,
4-4Tvým smutkem zastřít život svůj odevšud;
4-5Tvou žlučí hořkou promísit kalich žití,
4-6však láskou Tvou jak růžemi ověnčiti.
45