A jednou když jako boží tvor jsem vyšel(Na)
v svět mladý a smělý já nad sebou jsem slyšel(Na)
čas vlny své sbírat a přese mne bít(Na)
Přes rodného domu naivní štít(Na)
přes místa kde plaší opeřenci(Na)
z hnízd rozlétli se sourozenci(Na)
a rozneseni kams do čtyř stran(Na)
z omšených starodávných bran(Na)
vlnami času odplaveni(Na)
mizeli v života zápolení(Na)
by sami jen ze svých radostí rostli(Na)
a sami jen rostli ze svých ran(Na)
l mne tak odplavil časů proud(Na)
v svém slunci a dešti A jak mne smýval(Na)
sny ve mně zaklel a ve mně zpíval(Na)
přes hloubky strže a hory čnící(Na)
přes vše co se mnou musilo plout(Na)
kořeny v mojí krvi tkvící(Na)
a květy mé sluncem se napájející(Na)
Až jednou jsem veplul v zátoku(Na)
snů krásných a kouzelných Skutečnost(Na)
se zrcadlila v jich hluboku(Na)
však myšlena byla pro věčnost(Na)
Kol ostrovů plul jsem jež nad vlny čněly(Na)
Kouzelné hlasy na nich pěly(Na)
zelení čerstvou a stínů chladem(Na)
Kdos vztahoval svoje ruce v touze(Na)
v blouznění snivém a chtivém a mladém(Na)
a volal toužně a dlouze(Na)
A jak jsem plul(Na)
tou zátokou život výskal s břehů(Na)
a jak jsem plul cítil jsem ze zahrad něhu(Na)
již s vůní van ke mně dul(Na)
a viděl jsem tančiti ženy a líbat(Na)
své drahé a nad jich čela se shýbat(Na)
A květiny cítil jsem v schodištích domů(Na)
jež snoubencům dýchly v noc svatební(Na)
A zaslech jsem doprovod hudby k tomu(Na)
z radostně žitých dní(Na)
Mé představy rostly a hasly rychle(Na)
zas mizely za mnou pouhý sen(Na)
Vždy něco zbylo jak lásky ztichlé(Na)
jak touhy a vzpomínky v příští den(Na)
Já vmísil se v zástupy cítil jsem s nimi(Na)
žil s nimi zrál činy jich úžasnými(Na)
já miloval je a s nimi rost(Na)
Oh stále oh stále být unášen(Na)
Sen jenž mi však zvěční skutečnost(Na)
nechť nenajde půdy ni majetku času(Na)
ni prostoru v nekončícím žasu(Na)
Nechť unáší mne na věčnost(Na)
loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak
957. báseň z celkových 1316
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Noci na Arkoně.
(František Táborský)
-
Moře.
(Augustin Eugen Mužík)
-
DOMOVE, DOMOVE...
(Karel Toman)
-
VZPOMÍNKA Z JIHU.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Věřím!
(Milan Fučík)
-
VE VÝŠI.
(Sigismund Bouška)
-
Mezi plavbou.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Na hrobě přítele Josefa Josefoviče Jungmanna.
(Jan Slavomír Tomíček)
-
Loď času.
(Augustin Eugen Mužík)
-
Mnoho jsem prožil.
(Josef Václav Sládek)