ZASLÍBENÁ ZEMĚ.

Antonín Sova

Tu krása vždy no s oken zatich komnaty svo(Na) v svém každodenním ša jenž podoben zašlému kroji(Na) všech neúprosných a krutých k so pracov(Na) svou obhlížíš zemi pln úžasu a tichých (Na) před tebou leží a života vrat moře(Na) jímž myšlenkou úzkost pluješ a nad tebou světel zoře(Na) a oblaka tr a hvězdy a dálky rostou še(Na) kam nezměřitel cesta dnem a no vede(Na) přec jakoby z ostro neznámých radost podiv ptáci(Na) vždy touží po vláze kra jež samy se v so ztrá(Na) zpěv zanesli vrou a semena květin a štíhlých stvo(Na) a stro s nichž úponky vi navždy snoube spolu(Na) Vždy radost ženy se zje jichž vel andělské oči(Na) nad ptáky ty plaché se po tvém užaslém hlase točí(Na) jsou ři a šťast a v lidský ráj tolik ří(Na) že vroucnos svo lásky hlubiny věčnosti změří(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 1
Celkem veršů: 16
Neurčeno: 16 (100 %)