Tu krása vždy nová Ač s oken zatichlé komnaty svojí(Na)
v svém každodenním šatě jenž podoben zašlému kroji(Na)
všech neúprosných a krutých k sobě pracovníků(Na)
svou obhlížíš zemi pln úžasu a tichých díků(Na)
Ač před tebou leží a zívá života závratné moře(Na)
jímž myšlenkou úzkostně pluješ a nad tebou světelné zoře(Na)
a oblaka vítr a hvězdy a dálky rostou šedé(Na)
kam nezměřitelná cesta dnem a nocí vede(Na)
přec jakoby z ostrovů neznámých radostní podivní ptáci(Na)
vždy toužící po vláze krajů jež samy se v sobě ztrácí(Na)
zpěv zanesli vroucí a semena květin a štíhlých stvolů(Na)
a stromů s nichž úponky visí navždy snoubené spolu(Na)
Vždy radostné ženy se zjeví jichž velké andělské oči(Na)
nad ptáky ty plaché se po tvém užaslém hlase točí(Na)
jsou důvěřivé a šťastné a v lidský ráj tolik věří(Na)
že vroucností svojí lásky hlubiny věčnosti změří(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
273. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Květen
(Antonín Sova)
-
CESTOU K PRAMENŮM.
(František Taufer)
-
OH, JAK JE KRÁSNÉ...
(Viktor Dyk)
-
PÍSNĚ VEČERA.
(Zikmund Winter)
-
V STARÉ KAPLI KLÁŠTERNÍ
(Božena Benešová)
-
DNES NEBO ZÍTRA
(Jiří Mahen)
-
III. Jak divuplná noc, jak velekrásná,
(Rudolf Mayer)
-
S ONOHO BŘEHU.
(Petr Křička)
-
ANNY
(František Zavřel)
-
SLUNCE.
(Antonín Sova)