XV.)
Lesy, pole, a pahrbky,
Lesy, pole, a pahrbky,
Hory, skály zhynete;
Věrnost Boha jest na věky,
Ale vy nebudete;
Jestli se svět rozboří,
Stát bude věrnost Boží.
Bůh ke mně své vyřkl slovo,
Smlouvu semnou učinil;
Nezmění se slyby jeho,
Pokuď všecko nesplnil;
On sám pravda neklame,
Co přislýbilpřislýbil, se stane.
29
Svět ruší pokoj, a svornost,
Plodí rozbroje vojnu;
V Bohu pak jest stálá věrnost,
Na něho se spolehnu;
On zustává na věky,
Jaký jest byl před věky.
Zdáli se mně být vzdálený,
Nejblíže jest svá milost,
Bych znal, že mu sem příjemný,
Dává mně lásky hojnost;
Když sem se nejmínnejmíň nadál,
On mně svou ruku podal.
Ať se svět proti mně bouří,
Bůh nezruší pokoj svůj;
Světa přízeň ať se zmaří,
Přec, ó Bože vždy sem tvůj;
Ať y peklo se zdvihá,
Bůh mně sylně pomahá.
Světa Pán jest můj slytovník,
On se tak sám jmenoval;
Já sem rád jeho služebník,
On mne za svého přijal;
U něj mám smilování,
On jest mé potěšení.
Jemu tedy ustavičně
Budu se důvěřovat;
Pod zprávou jeho bezpečně
Štěstím budu oplývat;
Nebe y zem zahyne,
Boží slýb nepomine.
30