XXXVI.)
O člověče patř na Krysta,
O člověče patř na Krysta,
Jak pro tě trpěl mnoho;
HleHle, jak byla ukrutná smrt
Vykupitele tvého.
Ježíši! můj spasyteli
Ctím, a líbám rany tvé,
Ruce, nohy, které byli.byli
Hřebami proražené.
S upřimností, a litostí
Nad mýma nepravostmi
Líbám bok tvůj, o mistře můj,
Obtížený bolestmi.
Tvá poslední slova byla
Přátelské lásky plná;
57
Dejž, ať vždycky v mým životě
Sou mně potěšitelná.
Synu Boží! posylni mne
Zlou žádost přemahati;
A nauč mne, kterak se mám
S tebou ukřížovati.
K Požehnání.