Mnohý spolek, jenžto beze práva

František Sušil

Mnohý spolek, jenžto beze práva Církve jméno sobě osobí, Povyk tytýž velký působí, Až i světem slyne jeho sláva. Tož se v lehkost církev svatá brává, A jak vedou světa nezdoby, Rodina máť vlastní hanobí, A se v službu nevěstce té dává. Avšak věc ta nechť tě nepomýlí; Spolek ten jest jenom bystřinou, Jejíž hrkot zajde v malé chvíli. Církev ale hlubokou je řekou, Jenž si tichou vede hladinou, Jejíž vody ale věčně tekou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

218. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kázaní Polské, v Paříži dne 29. Listopadu 1849. (Vincenc Furch)
  2. 601. Před tou Špinkou hned jest v neumělém (Jan Kollár)
  3. Fueramus Austria quondam! (Emanuel Züngel)
  4. Staroškolské dějiny. (Jan Evangelista Nečas)
  5. PROSBA K UKŘIŽOVANÉMU. (František Kyselý)
  6. IV. Miserere. (Ervín Špindler)
  7. 249. Pervý zrak náš padel k Holomouci, (Jan Kollár)
  8. 429. Případ tento skončený tak špatně (Jan Kollár)
  9. XXXIII. Z krásných choti úst se znáti učí (František Jaroslav Kamenický)
  10. Hajdamáci. (Vincenc Furch)