Vychloubání nyní nedopádné

František Sušil

Vychloubání nyní nedopádné Pronárody všecky proniká, Jenžto nestydatě prokřiká: Teprv teď vzdělání vzchází řádné. Vzdělanost však, jenž teď světem vládne, Ochabělá jest jen osyka, Jejíž kořen zem jen omyká, Avšak nemá hlubokosti žádné. Pravá vzdělanost se rovná dubu, Jenžto kořen pouští do hluboka A své témě zdvihá do vysoka. Dolem vláhu věkobytnou loká, Horem chodí se hvězdami k snubu; Proto zdolá statně časův zubu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1115. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Žij! (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. 18. Vlasti naše! Čím ty hodláš slynouť (František Sušil)
  3. 4. (Se sáčkem.) (Josef Uhlíř)
  4. Dnes, kde jasnou září (Emanuel Züngel)
  5. Píseň školní. (Martin Alexander Přibil)
  6. BOŽENĚ FRIČOVÉ (Jan Neruda)
  7. II. Nezávidiž jiným štěstí, (František Hajniš)
  8. 115. Ta-hio. (Jan Petr Jordan)
  9. Nuže jděte, dítky milované! (František Jaroslav Kamenický)
  10. AVIATIKA. (Jan Opolský)