Mé lásky nebe.

Xaver Dvořák

Mé lásky nebe hvězd má skvoucích pět, na srdce mého vzešly azuru; tak rudě září, každý hádá hned, že brodily se v krve purpuru. V mé zahrádce pět sladkých růží je, mých myšlenek les vůní provály; nach rudý všecky temně barví je jak, Ježíši, tvůj šarlat schátralý. Pět slavíků – v mé duši pěje chór, z hnízd ran tvých, Kriste, ulétly; já naslouchám jim v dumě bled a chor, mé city v mramor časy uhnětly. Pět životu, ó Bože, chtěl bych hned, těch růží vůni ssát bych nemíjel; v hvězd lesku zářit se a srdcí pět, bych vzdechem slavíků je opíjel.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

415. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MLADÉ DÍVCE. (Adolf Brabec)
  2. Epilog. (Růžena Jesenská)
  3. VZPOMÍNKA. (Adolf Brabec)
  4. SVÉ ŽENĚ. (Bohuslav Květ)
  5. POOTAVSKÝ SLAVÍK. (Antonín Klášterský)
  6. TY PŘIŠEL JSI. (Herma Pilbauerová)
  7. Ach, nebuď smuten... (Růžena Jesenská)
  8. PANTOUM JARNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. CHRÁM V NITRU. (Otakar Theer)