Mé lásky nebe.

Xaver Dvořák

Mé lásky nebe.
Mé lásky nebe hvězd má skvoucích pět, na srdce mého vzešly azuru; tak rudě září, každý hádá hned, že brodily se v krve purpuru. V mé zahrádce pět sladkých růží je, mých myšlenek les vůní provály; nach rudý všecky temně barví je jak, Ježíši, tvůj šarlat schátralý. Pět slavíků – v mé duši pěje chór, z hnízd ran tvých, Kriste, ulétly; já naslouchám jim v dumě bled a chorchor, mé city v mramor časy uhnětly. Pět životu, ó Bože, chtěl bych hned, těch růží vůni ssát bych nemíjel; v hvězd lesku zářit se a srdcí pět, bych vzdechem slavíků je opíjel. 24

Kniha Meditace (1896)
Autor Xaver Dvořák