Jest to cesta, to mé putování!

František Sušil

Jest to cesta, to mé putování! Jest to cesta, to mé putování!
 Chodím jenom svojí krajinou, Jest mi všakvšak, jak bych šel cizinou, Slza kradmo teče s bledých skrání. Srdce moje k lidu mému sklání Pořáde se s láskou jedinou, Ale ruce jeho nevinou V zájemném se ke mně milování. Buď si ale! Volím předce chovať Národ v láscelásce, ač jsa nepoznán, Volím v tíši blaho jemu snovať. Tak ten, jejžto deštil s hůry Pán, Pokrm sladký divotvorné moci Padal na poušť za ukryté noci. 126

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil