Jest to cesta, to mé putování!

František Sušil

Jest to cesta, to mé putování! Chodím jenom svojí krajinou, Jest mi však, jak bych šel cizinou, Slza kradmo teče s bledých skrání. Srdce moje k lidu mému sklání Pořáde se s láskou jedinou, Ale ruce jeho nevinou V zájemném se ke mně milování. Buď si ale! Volím předce chovať Národ v lásce, ač jsa nepoznán, Volím v tíši blaho jemu snovať. Tak ten, jejžto deštil s hůry Pán, Pokrm sladký divotvorné moci Padal na poušť za ukryté noci.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1192. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AŽ MNE NEBUDE. (Václav Jaromír Picek)
  2. LIX. Úvod. (František Matouš Klácel)
  3. Co trpěl jsem pro velkou lásku k Tobě, (Jaroslav Vrchlický)
  4. IV. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V. a Běla. (Šebestián Hněvkovský)
  6. Už je pozdě! (Adolf Heyduk)
  7. Dopěv. (František Sušil)
  8. XXXV. Daleko mám, daleko (Jan Duchoslav Panýrek)
  9. VII. Nejlahodněj však jen ono pění (Václav Pok Poděbradský)
  10. Buď mi blíž. (Adolf Heyduk)