Kněži milí! bratři moji drazí,

František Sušil

Kněži milí! bratři moji drazí, Církvi nastali zlí časové; Šípy zevšad na ni morové, Na ni valí pekelní se vrazi. V srdcích světa vládnou ledné mrazy, Zlost jde světem jako proudové; Kdož z té zhouby, kdož z ní vyplove? Kohož dech ten morný neobrazí? Buďte svorni! Láskou k blížním vřete, K hněvům vrahův mějte hruď vzdy chladnou, Žijte svatě, k církvi matce lněte. Tož zas v kráse bláha církve zkvete, Její síly jako orlí zmladnou, Šípy vrahů na jich hlavu padnou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

127. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čeho pílí hrdá lůza tato?! (František Sušil)
  2. Nechtěj, bratře, nad svou nad chudobou (František Sušil)
  3. Proč se břemen církve svaté straníš, (František Sušil)
  4. Proč se tvoje srdce tak zle trápí? (František Sušil)
  5. XXXI. České učitelstvo a kněžstvo. (Jan Vřesnický)
  6. Přemnohý teď jazyk chválí Husa, (František Sušil)
  7. Tré hlasů. (Vilém Ambrož)
  8. 95. Zdrávas kněžno, do té naší země, (František Sušil)
  9. Ustavičně o mé ňádro dumné (František Sušil)
  10. Papežové, biskupové, kněží, (František Sušil)