XXXI. České učitelstvo a kněžstvo.

Jan Vřesnický

Dva rodné bratry vidím v šeré dáli, již byli přišli z končin dalekých napravit jiných zblouzení a hřích a nebe hlásat žebráku i králi. Ti oba spolu jak dvě hory stáli: a nehnul jimi mocných hněv ni smích, zášť, utrhačnosť nedotkly se jich; jen Boha svého na světě se báli. Ó učenníci Amosa a Krista, vy boží sluhové, by srdce pjala vám láska bratří Soluňanů čistá: pak nemůž’ zbloudit’ národ v bludů noci; však láskou, jíž se mládež odchovala, vlasť dospět musí k netušené moci.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

403. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kněži milí! bratři moji drazí, (František Sušil)
  2. 92. Vypůjčím již hrotovitých hromů (František Sušil)
  3. LEGENDA. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Eliáši, jenž jsi na přemnoze, (František Sušil)
  5. Tré lílijí. (František Sušil)
  6. S pokorou vždy šlakuj Páně stopy, (František Sušil)
  7. Stříbro a zlato. (František Sušil)
  8. 230. Dvůj plamen v srdcí dvou se pojí lásce, (František Sušil)
  9. 37. Toť kněz Páně! Jak mu svatá říza (František Sušil)
  10. 83. Ráj. (František Sušil)