XXXI. České učitelstvo a kněžstvo.

Jan Vřesnický

XXXI.
České učitelstvo a kněžstvo.

Dva rodné bratry vidím v šeré dáli, již byli přišli z končin dalekých napravit jiných zblouzení a hřích a nebe hlásat žebráku i králi. Ti oba spolu jak dvě hory stáli: a nehnul jimi mocných hněv ni smích, zášť, utrhačnosť nedotkly se jich; jen Boha svého na světě se báli. Ó učenníci Amosa a KristaKrista, vy boží sluhové, by srdce pjala vám láska bratří Soluňanů čistá: pak nemůž’ zbloudit’ národ v bludů noci; však láskou, jíž se mládež odchovala, vlasť dospět musí k netušené moci. 35