XXVIII. Pracuj!

Jan Vřesnický

XXVIII.
Pracuj!

I neuznán i nepoznán jsa světem, přec pracuj stále na národa roli! Vděk bratří blaží, nevděk v srdci bolí a práce štěstí vnukům dá i dětem. Však toho nedbej, že snad v záští kletém tvůj protivník čin pod rukou ti trolí a slinu plvá v tvář ti ve svévoli a barbar řádí v láně rozesetém... Šla mračna těžká, hrozivá a ledná a dlouho táhla, blesky z nich v zem praly, kraj měníce vod v lada nepřehledná: Však opět přece nebes oko zplálo a pluhy znova brázdy naoraly. Ó pracuj, sni a nevděků dbej málo! 32