XXXVIII. České školy.

Jan Vřesnický

XXXVIII.
České školy.

II. Z vašich síní, naše školy milé, nevychází nabroušený meč, nevede se krvelačná seč, nepracuje na ničícím díle. Tomu hrstku klasů blahá chvíle prodlení tu skytá, tomu, več doufati má Čech, co zmůže řeč otců starých, jejich lebky bílé. Tomu hrstku kvítí pro potěchu, tomu zralý, chutný, zdravý plod, tomu lásku pod oteckou střechu. Tomu tryská odtud pramen síly, tomu vědomí, čím Slávu rod. Ó vy školy naše, dobré Víly! 42