XXIII. Na začátku školního roku.

Jan Vřesnický

XXIII.
Na začátku školního roku.

To bylo květů! A ty v borech vůně! Ta krása přírody! Ty ženců davy! Mně dosud nejdou chvíle ony z hlavy, jež blaženě jsem trávil v léta lůně. Ty city stranou, na něž srdce stůně. Zas volá povinnosť, kdy srpna žhavý polibek schladl. Prchá do dálavy mi obraz vlasti. Ó vy lesů tůně! Buď vítána mi opět školy síně, kde vedle květu květ se něžný řadí, jež náležejí drahé domovině. Já v tvář ti hleděl, svatá Máti Čechů, tam v prosté chýži i tam na podhradí: Jsem tvůj i zde až do sledního dechu! 27