XXXIX. Odhoďme pryč lesklé cety!

Jan Vřesnický

XXXIX.
Odhoďme pryč lesklé cety!

Odhoďme pryč ony lesklé cety poklůnek a frázovitých slov, činy naše buďte ryzí kov vzácný, ne však pozlátkové trety! Ukliďme svár, ďáblem rozesetý – hojný byl by jinak jeho lov – čisté zrní pod národní krov snášejme, ať zmohutníme Iety. Ruku v ruce světlem ozářeni kráčejme jak nerozborný šik proti bludům, kterým konce není. S láskou každý objímej své braty jako pravý boží bojovník, ale svár – ten budiž věčně klatý! 43