Znám-li tobě seraf v lidském těle,

František Sušil

Znám-li tobě seraf v lidském těletěle, Znám-li tobě seraf v lidském těletěle,
Jenž dlel na čas na té na zemi? Duše jeho nebes ohněmi Plála vroucněj nežli archandělé. Srdce jeho vešlo v Christa celé, Neměl žádby proň svět holemý, S duchy nebes chodil na sněmy, Živě v těle zračil Spasitele. Svatý Boží, věčná církve slávo! To tvé srdce budiž nám vzdy zdrávozdrávo, Z něhož pošla takých divů řada. Které péro můž býť tobě právo? Péro mé mně žasem z rukou padá, Když duch o tvé lásky divech badá. 148

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil