Jaká se to sují krásná slova

František Sušil

Jaká se to sují krásná slova Jaká se to sují krásná slova
 Z úst tvých, pantheistský mudrochu, Jimiž v očích matných slabochů Korunu si vědy duch tvůj snová! Má ti sloužiť náuka ta nová Za oslavy věčné za sochu? Takovému zdávna Molochu Kladla oběť doba předchristová. Tisícletí prošla od té doby, Co té uky praporové vzpláli; Pokořili se však Christu králi. Ty zas vcházíš v zasuté ty hroby, Z morných jedů vlasti nápoj slíváš, Věčných vrahů vztěky na ni vzýváš.

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil