Jaká se to sují krásná slova

František Sušil

Jaká se to sují krásná slova Z úst tvých, pantheistský mudrochu, Jimiž v očích matných slabochů Korunu si vědy duch tvůj snová! Má ti sloužiť náuka ta nová Za oslavy věčné za sochu? Takovému zdávna Molochu Kladla oběť doba předchristová. Tisícletí prošla od té doby, Co té uky praporové vzpláli; Pokořili se však Christu králi. Ty zas vcházíš v zasuté ty hroby, Z morných jedů vlasti nápoj slíváš, Věčných vrahů vztěky na ni vzýváš.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

59. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sv. Gregor Vel. (František Sušil)
  2. Stříbro a zlato. (František Sušil)
  3. 7. „Darmo srdce něžná doufajíce (František Ladislav Čelakovský)
  4. Trojí rod Páně. (František Sušil)
  5. Zbožnice. (František Sušil)
  6. Jesajáši, věstců svatých králi! (František Sušil)
  7. 122. O ty sysíčko milé, první ty poselkyně Vesny, (František Sušil)
  8. Hus a vy, jak různi jste vy spolu (František Sušil)
  9. Právě božským nazývá se Plato, (František Sušil)
  10. V den nanebevstoupení Páně. (Vilém Ambrož)