Zbožnice.

František Sušil

Ještě kostelníku Nezavírej dvéře, Ještě se proud díků Z hrudi její béře. Ňádra jiných prázná Jsou již na odbytu, Ta však duše rázná Tone proudem citů. Z jakých zdrojů tekou Citů tvojich proudy? Slastí milovděkou Chvějí se tvé oudy. Ale duše vroucná Místo odpovědi Jako do budoucna Na nebesa hledí. Jak se topí včela V růži blahovonné, Tak ta duše celá V nebes slasti tone. Zář se od oblaků Na tvář její slívá, V zbožném jejím zraku Nebe celé splývá. Učiň mně tu dráhu, Učiň, Bože, známu, Bych i já tu bláhu Odnášíval z chrámu. Nechať z Tvého dvoru Mannu spasnou nosím, A jí po oboru Duše sprahlé rosím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

45. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vítej svíce vlasti, Leo Thune! (František Sušil)
  2. VII. Vysoce učenému pánu Josefu Jungmannovi, (Jan Pravoslav Koubek)
  3. MODLI SE ZA MNE. (Josef Václav Sládek)
  4. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  5. 180. Svatý Pavle, ty má věčná chválo, (František Sušil)
  6. 161. OItář v chrámu, totě domov pro mne, (František Sušil)
  7. 7. „Darmo srdce něžná doufajíce (František Ladislav Čelakovský)
  8. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  9. Nepromluvné přírodě ty knězem (František Sušil)
  10. 123. Člověk vášně jako modly chová, (František Sušil)