Jesajáši, věstců svatých králi!

František Sušil

Jesajáši, věstců svatých králi! Jesajáši, věstců svatých králi!
 Královská z tvých slov se stkvěje krása, Nechť již teskníš, nechať hruď tvá jásá; Řeč tvá plyne čistěj nad křišťály. V nebesích co serafové hráli, Když jim lidstva objevena spása, Pravdu božskou božsky řeč tvá hlásá, A tvých věstí růže v ráji vzplály. Slov tvých hudba věčně bude hráti, Ohně tvoje věčně budou pláti, Hrom tvých hrozeb věčně bude hřímať. Kdož jak ty můž srdce lidská jímať? Já jsem zemec, zemské símě seji, A jsem žebrák, po žebrácku pěji.

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil