V čem se, synu, duše tvoje kochá?

František Sušil

V čem se, synu, duše tvoje kochá? Jat-lis láskou Páně zákona? Bohu-li se's oddal dokona? Či v tvé hrudi bouře světa hrochá? Není-liž ti známa ona socha Proslulého krále Memnona, Jenž vždy sladkým zpěvem zastoná, Když se ostkví slunkem její plocha? Duše tvá jest socha Memnonová, Ona sladký souzvuk v nitru chová, Jenž jen mhlou a tmou jest těžkou stlumen. A tvé slunce? Pán to, spásy strumen; Vezdy plaje záře jeho rudá; Proč hruď tvá v čest jeho nezahudá?

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

265. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stříbro a zlato. (František Sušil)
  2. Dítě milé! Což jsi přeblažené! (František Sušil)
  3. 50. Rada. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  5. Nepromluvné přírodě ty knězem (František Sušil)
  6. 244. V kastalských kdo žídlách žízeň háší, (František Sušil)
  7. Velkonoc. (František Sušil)
  8. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  9. Znělka. (Vilém Ambrož)
  10. Lásko svatá, jenžto bydlíš v nebi, (František Sušil)