V čem se, synu, duše tvoje kochá?

František Sušil

V čem se, synu, duše tvoje kochá? V čem se, synu, duše tvoje kochá?
Jat-lis láskou Páně zákona? Bohu-li se’s oddal dokona? Či v tvé hrudi bouře světa hrochá? Není-liž ti známa ona socha Proslulého krále Memnona, Jenž vždy sladkým zpěvem zastoná, Když se ostkví slunkem její plocha? Duše tvá jest socha Memnonová, Ona sladký souzvuk v nitru chová, Jenž jen mhlou a tmou jest těžkou stlumen. A tvé slunce? Pán to, spásy strumen; Vezdy plaje záře jeho rudá; Proč hruď tvá v čest jeho nezahudá?

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil