Tajemná jest vazba duše s tělem,

František Sušil

Tajemná jest vazba duše s tělem, Kdo ji v celé hloubi obadá? Ale však se na čas rozpadá, Když smrť vchází neveselým čelem. Buď mi Pane tenkrát spasitelem, Milostí svou věčnou nedada, Aby padla těla ohrada, Dřív než duch se snoubí s pravým želem. Zbav mou duši tehdy všeho mraku, Ojasni ji nebes osvětou, Dej, ať lílije jí zakvetou. Smrť k ní přijdi v archanděla znaku, Zastkvěj se jí sličná růžtka palmy, Aby vzpěla choti lásky žalmy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

72. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tušení. (Josef Václav Frič)
  2. Útěcha. (Augustin Eugen Mužík)
  3. I. Pozvání. (František Matouš Klácel)
  4. Života tajné úkony (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Mou duší stále lomcuje (Jiljí Vratislav Jahn)
  6. 81. Potěcha. (František Sušil)
  7. Vezdy se má duše strachem třese, (František Sušil)
  8. 180. Svatý Pavle, ty má věčná chválo, (František Sušil)
  9. 51. Bohověda jak v té klesla době! (František Sušil)
  10. 1. Mrak až přijde šerý, a slunce přikryje jasné, (Karel Hynek Mácha)