Šedá mhla dnes vesmír rouškou halí,

František Sušil

Šedá mhla dnes vesmír rouškou halí, Šedá mhla dnes vesmír rouškou halí,
Světlý den má půtku s temnou nocí, Zřídka jenom zmohlá slunka mocí Otvírá mhla rubáš načechralý. To znak mysli mojí! Takto valí Břitkými se na mne smutek bodci; Často se mně znuzilému chodci Živobytu blankyt mračnem kalí. Rozprchni se, rozprchni mhlo trudná! Neslouží má mysl světobludná Nynějšího mudrosloví modlám. V jinorodé moudrosti si hodlám; A já sloužím nebes slunci, Christu; Proč tvář nebes nedáš mi zříť čistu?

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil