Šedá mhla dnes vesmír rouškou halí,

František Sušil

Šedá mhla dnes vesmír rouškou halí, Světlý den má půtku s temnou nocí, Zřídka jenom zmohlá slunka mocí Otvírá mhla rubáš načechralý. To znak mysli mojí! Takto valí Břitkými se na mne smutek bodci; Často se mně znuzilému chodci Živobytu blankyt mračnem kalí. Rozprchni se, rozprchni mhlo trudná! Neslouží má mysl světobludná Nynějšího mudrosloví modlám. V jinorodé moudrosti si hodlám; A já sloužím nebes slunci, Christu; Proč tvář nebes nedáš mi zříť čistu?

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

21. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1. Mrak až přijde šerý, a slunce přikryje jasné, (Karel Hynek Mácha)
  2. VII. Bolestnou slzu cítím v oku, (Josef Uhlíř)
  3. Útěcha. (Augustin Eugen Mužík)
  4. 95. Měsíc bledý na obloze jasné (František Zdobnický)
  5. Tušení. (Josef Václav Frič)
  6. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  7. BALVANY A KŘÍŽE (Jan Opolský)
  8. III. Ty šedá skálo nad vodou, (Vítězslav Hálek)
  9. Chci skalou být a pevně stát! (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. Tvá slova. (Albína Dvořáková-Mráčková)