142. Co jen síly stačí, k nejvyšším táhni se cílům,

František Sušil

Co jen síly stačí, k nejvyšším táhni se cílům, Leč když síla mizí, seč jsi, radostně konej! Tak strom v síle jaré vyvodiv ratolesti přebujné, Za stáří aspoň předc lupení vždy rodí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

683. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Zas bělá se to podél cest, (Josef Svatopluk Machar)
  2. SAD SLOVANSKÝ (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  3. Z PAMÁTNÍKU JAR. VRCHLICKÉMU českými umělci do Domažlic poslaného k obrazu V. Olívy. (František Serafínský Procházka)
  4. Slunný den. (Antonín Klášterský)
  5. Pravá vlast. (Jaroslav Vrchlický)
  6. JAK ŠTĚP U CESTY POLEM... (Josef Václav Sládek)
  7. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  8. KOŘENY. (Vladimír Houdek)
  9. 11. Pěstoun. (František Sušil)
  10. NEUSTUPOV. (Josef Rosenzweig-Moir)