174. Pouť k smrti jest stezník pustými vrcholky vedoucí,

František Sušil

Pouť k smrti jest stezník pustými vrcholky vedoucí, Čím vrchu blíž, tím víc tam světa ráje mizí. Leč v samotách teskných promihá svit slunka nového, A kroky mdlé rájský zbystřuje s hůry vanot.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

467. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Víře. (Xaver Dvořák)
  2. STESK. (František Rybář)
  3. V JESKYNÍCH ŠKOClJANSKÝCH. (Antonín Klášterský)
  4. Hovor dvou andělů. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Tom. Cannizzarovi po přečtení jeho knihy „Cinis“. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Dante. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Mlhoviny. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Vita! dulcedo! (Xaver Dvořák)
  10. SLUNCE V LESE (Jaroslav Vrchlický)