214. Sníh zemi okrývá, uprchá v hruď síla životná;

František Sušil

Sníh zemi okrývá uprchá v hruď síla životná(Na) Leč v mrazném jaková zmohla se kvítka sadě(Na) Růže to jsou zimné pozdníčata léta milostná(Na) Země vyvedla je sníc o vzduchu vesny libém(Na) Vrátka jejich postať tak jsou útlounky že spíše(Na) Jen dávného zdají býť se zpomínky bytí(Na) Krátek jich je život zdráhá jich slunko se uznať(Na) Náhle tudyž jak tam jednodenička hynou(Na) Jednak předc dýchá v nich věst jako vůně duchovní(Na) Že v smrti též živná ještě se síla tají(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	1
Celkem veršů:	10
Neurčeno:	10 (100 %)