215. Tamtoť lípa lepá vonné porozestřela větve,

František Sušil

Tamtoť lípa lepá vonné porozestřela větve, Posvátné bleská v chládku se kříže dřevo. Pod ním panna klečí, modlí se ku Pánu pobožně; Vládce, k němuž se nesou, jen vzdechy tyhle slyší. Jemný líbě slavík nad ní na větvi usednul, V sladkém rozléhá proudu se pěvce klokot. Zdaž ptáček přiletěv zahudá proto takto milostně, Že z děviných se retů zdá jemu hudba plynouť? V dáli potok šplouná a hovor jeho vnímati mílo, Panně hravý líbá prosby od usta zefyr. Jak se to krásně hodí, souhlas jakový se tu drouží? Vsaď jen růže a hned ráj se ti zdáti bude.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

86. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dobrou noc! (Karel Sudimír Šnajdr)
  2. XIX. S ní milá mi chůzka bývá (František Ladislav Čelakovský)
  3. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. 18. Jitro. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. U straky. (František Hajniš)
  6. Dobré jitro! (Irma Geisslová)
  7. Varoň. (Antal Stašek)
  8. Slavík. (Karel Alois Vinařický)
  9. 70. Meta. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. 66. Zvukové přírody. (Jan Slavomír Tomíček)