30. Právem se lid od přírody učí,

František Sušil

30.
Právem se lid od přírody učí, Právem se lid od přírody učí,
Moudrosti to božská mistryně, Jenž co mátě v světa cizině Ducha béře k chovu do náručí. Ve přírodě moudrosti strom pučí, V ní se leskne pravdy svatyně, Proudy bláhy jako v bystřině Od ní k lidstvu tokem valným hlučí. Takto svět ten převeškeren hlásá. Leč zda celým z toho právem jásá? Příroda stín Božího jest roucha. Z oděvuliž plyne lidstvu spása? Moudrý člověk na řeč Boží slouchá, Tou se jenom kojí duše toucha. 34

Kniha Zpěvy a hněvy (in Nové básně Františka Sušila, díl 1) (1869)
Autor František Sušil