53. Jak to všechno vědci oni vědí,

František Sušil

53.
Jak to všechno vědci oni vědí,
Jak to všechno vědci oni vědí,
Vědí dobu, znají minutu, Kdy svět povstal k náhod ponutu, Samé pravdě oni v klíně sedí.
Leč ta pravda kosmo na ně hledí, Na zlou se jim mění na zrutu, Oslepuje zrak jim v pokutu, A jim strojí v pekle výpovědi. Zmoudřete již! Uznejte svou křehkost, Nedávejte rozum svůj tak v lehkost, Kde jste byli, když svět ten se tvořil? Čas, by pych váš se již upokořil; Hvězdným písmem psáno na oblohu, Že vše pravda spočívá jen v Bohu. 57