57. Byl to Seraf ve člověcké pleti!

František Sušil

57.
Byl to Seraf ve člověcké pleti! Byl to Seraf ve člověcké pleti!
Celou vlast svou na šíř poprocházel, Drahokamy věčné pravdy házel, Učil srdce nebes písně pěti. Lid se sbíhal jako ku knížeti, Se slávou jej všady doprovázel, Světec však se v popel s pláčem sázel, Všelásku zře chladem odpláceti. Když v ty v časy duše moje zbloudí, Bezděk slza se mi z očí proudí, A zlý smutek zle se na mne kasá. Ó tec slzo, v nevděku svět hasá, Sedni duchu v popelu si k smutku: Leč radš vůle pílej božských skutků. 61

Kniha Zpěvy a hněvy (in Nové básně Františka Sušila, díl 1) (1869)
Autor František Sušil