57. Byl to Seraf ve člověcké pleti!

František Sušil

Byl to Seraf ve člověcké pleti! Celou vlast svou na šíř poprocházel, Drahokamy věčné pravdy házel, Učil srdce nebes písně pěti. Lid se sbíhal jako ku knížeti, Se slávou jej všady doprovázel, Světec však se v popel s pláčem sázel, Všelásku zře chladem odpláceti. Když v ty v časy duše moje zbloudí, Bezděk slza se mi z očí proudí, A zlý smutek zle se na mne kasá. Ó tec slzo, v nevděku svět hasá, Sedni duchu v popelu si k smutku: Leč radš vůle pílej božských skutků.

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

193. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K stým narozeninám Fr. Lad. Čelakovského. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VI. Krásný zajisté jest květinový (Václav Pok Poděbradský)
  3. XLII. Mé potěšení. (František Matouš Klácel)
  4. Epilog. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. OTHELLO DESDEMONĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Jaký jest můj národ želehodný! (František Sušil)
  7. Sonet o lásce. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Prosba. (Václav Jaromír Picek)
  9. Motýl. (Václav Antonín Crha)
  10. 192. Což Čech v srdci chová jedinou jen lásku tělesnou, (František Sušil)