107. Jak se zrodí člověk k pouti světem,

František Sušil

Jak se zrodí člověk k pouti světem(T5f) Hned se jemu milostnice snoubí(T5f) Jenžto sídlo béře v duši hloubi(T5f) A vždy větším vládu vede vznětem(T5f) Pramáť v ráji v dar ji dala dětem(T5f) Ona pouští všady mocné rouby(T5f) Prodychá vše živobytu loubí(T5f) Dráhu lidskou plavým stelouc květem(T5f) Kdož ta děva Spánek jest jí bratem(T5f) O ní věstí temně však a němě(T5f) K ní hruď strojí v objímání svatém(T5f) Věno její prach a popel země(T5f) Avšak volá duši v nebes hradbu(T5f) A jí věčnou připravuje svadbu(T5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Trochej:	14 (100 %)